Galerie

Portréty sépií a pastelem

Kresbě portrétů se věnuji od dětství, profesionálně od roku 1991. V mém ateliéru vznikají portréty uhlem a pastelem podle skutečnosti i podle fotografie. Fascinuje mne lidská tvář, protože je obrazem lidské duše. Čím starší, tím zajímavější. Jak říkal Jan Werich:

Od třiceti let nahoru si za svůj obličej můžeme sami. V lidském obličeji se dá číst jako v knize a oči vyprávějí příběhy.
Někdy šťastné, někdy smutné....

A teď trochu vědy  a citátů o kreslení a malování:

Malířství je aplikování barviva rozpuštěného v médiu a nanášení (lepivého) činidla na povrch jakým je například papír, malířské plátno nebo zeď. Člověku zabývajícímu se touto činností se říká malíř.
Wikipedie

Existují důkazy, že historie malování je asi šestkrát delší než historie užívání psaného jazyka.

Co je to vlastně obraz? Obraz je příběh, vyprávění okamžiku, zachycení nálady, pocitu, vzpomínky nebo představy. Obraz není  fotografickou reprodukcí skutečnosti.  I když bude realistický, vždy je v něm ukrytý vzkaz od malíře. Vzkaz od jeho duše, vzkaz kolemjdoucímu anebo prostě vyjádření sebe sama.

Když píšu o umění, musím si vzpomenout na větu, kterou říkala liška Malému princi:

Nejdůležitější je to, co je lidským očím neviditelné.
Saint Exupery

Čím jsem starší, tím víc vnímám pravdivost a obsah této věty, kterou jsem kdysi považovala jen za malou slovní hříčku, zajímavost, která mně dříve nedala nahlédnout hlouběji.

Obrazu, který tento vzkaz postrádá, a je pouhým kalkulem o líbivosti a prodejnosti plátna, se říká kýč. Kýč si koupí člověk, který není v kontaktu se svými city a chce něco, co se bude líbit, co mu budou sousedé závidět, čím ohromí. Takové ho kupce je snadné oklamat pouhým bezobsažným nánosem. Ale…svět chce být klamán.

Umění je jako slunce, které se taky nikomu nevtírá.  Když zatáhnete záclony a zavřete okenice, slunce vám do bytu nevleze. Jenže to je vaše chyba, pane, že chcete žít potmě.
Jan Werich

Portréty barevným pastelem